Lov kaprů na plovoucí nástrahy z hladiny
Kapra máte před očima, sledujete každý jeho pohyb a pak přijde ten okamžik, kdy nástraha zmizí z hladiny. Radek Švec ukazuje, proč je lov z hladiny jedním z nejnapínavějších a zároveň překvapivě opomíjených způsobů lovu kaprů.
Jeden známý britský kaprař dostal před pár lety v jednom rozhovoru otázku, jakou taktiku by zvolil, aby chytil kapra, kdyby na tomto úlovku měl záviset celý jeho život. Jeho odpověď byla prostá – bez jakéhokoliv náznaku pochybnosti odpověděl, že by to bylo chytání z hladiny.
Ať již s tímto britským lovcem budete souhlasit či nikoliv – určitě mi dáte za pravdu, že chytání na hladině je nesmírně vzrušujícím a okouzlujícím způsobem lovu kaprů, při kterém můžete svoji kořist pozorovat. I ty největší a nejopatrnější kapry totiž neodolatelně vábí plovoucí nástrahy, které se lehce pohupují na vodní hladině.
Podceňovaná metoda
Paradoxní ovšem je, že lov kaprů z hladiny je sice jednou z neúspěšnějších, ale zároveň také jednou z všeobecně nejméně používaných metod. Při tom se dá velmi dobře aplikovat i během krátkých výletů a zároveň se jedná o způsob, který poskytuje největší vzrušení z lovu. Ať si totiž lámu hlavu sebevíc, nenapadá mě nic víc vzrušujícího, než najít skupinku pořádných kaprů, kteří jen hledají, co slupnout, zatímco já se krčím na břehu připravený zaseknout ve chvíli, kdy kapr sebere moji nástrahu. Zkrátka ať v létě vyrážím kamkoliv, mám s sebou vždy náčiní na chytání z hladiny a s oblibou používám tuto metodu jako jednu ze svých hlavních zbraní.
Vybavení pro lov z hladiny
Jak by náčiní uzpůsobené na tento styl rybolovu mělo vypadat? Určitě se nemusí nutně jednat o žádný těžký kalibr. Ideální je stalkerový kaprařský prut s délkou od 2,7 do 3 metrů (abychom mohli i v zarostlých partiích kolem břehu, kde delší pruty spíše překážejí, bez problémů nahazovat a zdolávat) a libráží mezi 2,25 lb a 2,75 lb. Další eventualitou může být použití přívlačových prutů na štiky, které jsou lehké, jemné na citlivost záseku na krátkou vzdálenost a dostatečně pevné v ohybu kvůli prudkým výpadům nakrátko zaseknutých kaprů. Na cívce navijáku mám nejraději vlasec o průměru minimálně 0,30 mm. Síla vlasce by při tomto typu lovu měla být vždy o něco předimenzovaná, protože rybu potřebujeme často po záseku podržet silou, aby nezajela do nejbližší vázky. Pokud je to možné, upřednostňuji plovoucí vlasce, které se z hladiny zvednou daleko rychleji, když dojde k záběru, což nám zvyšuje šanci na úspěšný zásek (zaseknutí háčku na potápivém vlasci je daleko obtížnější úkol). Jako vrhací zátěž může při lovu na krátké vzdálenosti posloužit pouze nástraha. Pokud si to vyzkoušíte, možná sami budete překvapeni, jak daleko je možné dohodit například pouze s namočenou kůrkou chleba. Já však k lovu s o oblibou používám průhledné plováky, které je možné naplnit vodou a na hladinu dopadají s minimálním šplouchnutím. Nejlepší na této technice je mimo jiné to, že při ní rozhodně nemusíte být obtěžkání metráky rybářského náčiní. Kromě prutu a navijáku postačí pouze prostorný podběrák, podložka, nádoba na krmení a nejnutnější drobnosti. Potřebujte být mobilní a příliš mnoho věcí vám bude bránit v pohybu. Nezbytnou součástí výbavy každého hladinového lovce by ale určitě měly být polarizační brýle, které nám pomáhají minimalizovat světelné odrazy od hladiny a pomůžou nám kapry lokalizovat.
Nástrahy
Důležitý je výběr správné nástrahy. Snad nejstarší používanou a také jednou z nejúspěšnějších plovoucích nástrah vůbec je chlebová kůrka. Ovšem je vždy třeba používat kůrku z čerstvého chleba, která dobře plave (suchá kůrka často praská a odpadá z háčku) a můžete ji použít v kostkách různých velikostí. Já se při svých lovech zaměřuji na velké kapry, proto používám kousek kůrky ve velikosti krabičky od sirek, kterou nastražuji na háčku velikosti 4 nebo 2. Volba háčku je rovněž velmi důležitá. Háčky musí být pevné a nesmí při sebevětším náporu ohnout. Osobně dávám přednost háčkům s širokým obloukem. Výbornou variantou je rovněž použití klasického plovoucího boilies, jehož velkou výhodou je to, že se s ním dá dlouhodobě a opakovaně nahazovat. Další výbornou variantou je chleba v dipu. Tato nástraha působí velmi autenticky nejen vzhledem, ale i svou měkkostí. Lze jej nastražit jak přímo na háček, tak i na vlasový přívěs. Po vytažení z vody stačí uložit zpět do nádoby s dipem. Další možností nstražení plovoucích pelet. Často se také používají různé kočičí a psí suchary či pstruhové granule. Tento typ nástrahy většinou musíme provrtat, abychom jej mohli připevnit k háčku. Když však suchary pro zvířata namočíte do horké vody, dají se jednak snáze připevnit k háčku, ale rovněž můžete během namáčení přidávat nejrůznější barvy nebo příchutě. Jedinou menší nevýhodou tohoto procesu je, že namočené suchary již neplavou tak dobře, takže jich na háček budete muset dát více.
Návnady a vnadění
Dalším důležitým faktorem při chytání kaprů na hladině je návnada. Stejně tak jako při běžném chytání na položenou se snažím kaprům předkládat co možná nejvíc nejrůznějších druhů a velikostí návnad. Obvykle kombinuji 2 druhy psích sucharů, které se liší barvou a velikostí s plovoucími peletami a kousky chleba. Tuto směs často pro zatraktivnění ještě zaliji lososím olejem. Přidáním olejové složky do této směsi totiž dokážete přilákat ryby i ze značných vzdáleností. Jako základní dávku krmení vystřelím prakem (i na krátké vzdálenosti používám prak, protože švih paže při hodu může být někdy kontraproduktivní) 20 až 30 vnadících částic mezi ryby, které se sluní, a pak mezi volné návnady nahodím nástrahu. Jsou však situace, kdy se velké ryby poplaší, když pokryjete hladinu příliš velkým množstvím plovoucích kousků. Občas se dokonce vyplácí lovit pouze na jednu single nástrahu (bez jakýchkoli plovoucích návnad).
Doba, místo a taktika lovu
Lov z hladiny není disciplína vhodná pouze pro letní dny. Kapři se krmí u hladiny i na podzim, kdy tráví hodiny prozkoumáváním koberců listí na hladině. Ulovit je touto metodou můžete dokonce i v zimě za velmi slunných dnů před nástupem mrazů. Mnoho lidí si také myslí, že úspěšnému hladinovému lovu potřebujete zcela klidnou hladinu, ale není tomu tak. Drobné zvlnění hladiny, kdy kapři nejsou vidět, to může být ta nejlepší podmínka pro lov. Co se týče výběru místa lovu, doporučuji vám vyhledávat lokality, kterým se jiní rybáři vyhýbají, protože jsou zarostlá, jsou v nich padlé stromy nebo větve. Protože vy budete lovit na hladině, neměli byste na takových místech mít problémy, jaké zde bývají při klasickém lovu na položenou. Leknínová pole, potopené pařezy a stromy nebo pásy před rozlehlými rákosinami, to všechno jsou místa, která kapři prostě milují. Heslem dne při tomto lovu je „ukrývat se“. Zároveň je důležité všechny naše pohyby o několik stupňů zpomalit, abychom ryby nevyplašili. Jedno šlápnutí nebo příliš rychlý pohyb je totiž můžou zneklidnit na dlouhou dobu a naše šance tak zůstanou promarněné. Schovejte se pokud možno nejlépe v rákosí nebo za keři a k vodě se přibližujte opatrně v přikrčeném postoji. I samotný nához se pak snažím provést co možná nejtišeji.
Když kapr sebere naši nástrahu, je velmi důležitý také správný zásek. Před zaseknutím je vždy třeba počkat, až se ryba po sebrání nástrahy zase pod hladinou narovná do polohy souběžně s ní. Je to bezpochyby věc sebeovládání, protože to člověka často podvědomě nutí zaseknout ihned, jak kapr vezme nástrahu do tlamy. Pokud budete ale mít pevné nervy, budete sladce odměněni!
Král z hladiny
Byl začátek srpna a já se vracel k jezeru, které jsem měl v hlavě už celé týdny. Starý zatopený lom, zarostlý lekníny a obestřený legendami o obrovských kaprech, kteří prý berou jen z hladiny.
Místní rybáři o nich mluvili skoro šeptem. Vyprávěli o rybách starších než mnozí z nich sami, o kaprech s širokými hřbety, kteří se za letních večerů líně převalovali pod větvemi převislých stromů. Prý se dali zahlédnout jen na pár vteřin a zmizeli dřív, než člověk stihl nahodit. Někteří tvrdili, že je několikrát zasekli, ale pokaždé jim přetrhli vlasec nebo zajeli do leknínů a bylo po všem.
Nevěděl jsem, co je na těch historkách pravdy. Jedno jsem ale věděl jistě – taková voda si zaslouží pozornost. Ještě za šera jsem rozbalil svou výbavu co nejtišeji. Nepotřeboval jsem toho tentokrát mnoho. Jeden prut, pevný vlasec a kousek chlebové kůrky.
Slunce se pomalu vyhouplo nad stromy a lom se začal probouzet. Vážky poletovaly nad lekníny a voda byla klidná jako zrcadlo. Hodiny ubíhaly bez jediného záběru a co hůře, bez jediné známky kapří aktivity na hladině.
Kolem poledne jsem začínal pochybovat. Přemýšlel jsem, jestli nezměnit místo nebo taktiku. Pak jsem si ale všiml nenápadné vlnky. Za ní druhé. A vzápětí se hladina několik metrů ode mě tiše rozevřela.
Objevil se on.
Nejdřív jen tmavý hřbet. Potom široká hlava a pomalý pohyb ocasní ploutve. Kapr byl mnohem větší, než jsem čekal. Pohyboval se s naprostým klidem, jako by mu celý lom patřil.
Srdce mi bušilo tak silně, že jsem měl pocit, že ho musí slyšet.
Opatrně jsem nahodil čerstvou kůrku několik desítek centimetrů před jeho dráhu. Nic víc. Žádné šplouchnutí, žádný prudký pohyb.
Kapr plul dál.
Přiblížil se.
Na okamžik se zastavil pod nástrahou.
Pak se pomalu zvedl k hladině.
Viděl jsem, jak se jeho tlama otevřela. Nástraha zmizela v jediném téměř nepostřehnutelném nasátí.
Zasekl jsem.
Lehký stalkerový prut se okamžitě ohnul až k rukojeti. Naviják kvílel a z cívky mizely metry vlasce. Kapr vystřelil k nejbližším leknínům takovou silou, že jsem měl co dělat, abych ho vůbec zastavil.
Prvních několik minut jsem jen reagoval. Každý jeho výpad byl prudký a promyšlený. Jednou zamířil ke starým pařezům pod vodou, podruhé pod převislé větve.
Po dlouhých minutách se síla ryby začala pomalu vytrácet. Výpady byly kratší, pomalejší. Poprvé jsem zahlédl celé jeho tělo pod hladinou.
Byl obrovský.
Široké zlatohnědé boky se leskly na slunci, každá šupina odrážela světlo jako stará mince. Hřbet měl téměř černý a ocas připomínal lopatu.
Poslední metry byly nekonečné.
Když jsem ho konečně podebral, na okamžik jsem jen seděl na břehu a zhluboka dýchal. Ruce se mi třásly vyčerpáním i radostí.
Po rychlém focení jsem rybu opatrně vrátil zpátky do vodního živlu. Tentokrát jsem kapra ani nevážil, neměl jsem s sebou váhu a ani nebyla potřeba. Tento zážitek žádné číslo na váze stejně nemohlo překonat. Chvíli jsem obřího lysce přidržoval v mělké vodě, pak jediným silným máchnutím ocasu zmizel zpátky v hloubce lomu.
Teprve tehdy jsem pochopil, proč se o tom starém lomu vyprávějí legendy. Nebyly o tom, že v něm žijí velcí kapři.
Byly o tom, že člověk musí být připraven čekat celé hodiny, možná celé roky, aby dostal jedinou šanci. A když přijde, rozhoduje klid, trpělivost a respekt k rybě a k vodě.
Rybářství
Generace rybářů se mění. Rybářství zůstává.
Více než století příběhů, zkušeností a znalostí od vody. Časopis Rybářství propojuje tradici české rybařiny se současností a zůstává místem, kde se potkávají generace rybářů.
Nejlepší příběhy se šíří tiše. Od vody k vodě. Od rybáře k rybáři. Přidej se k těm, kdo jdou hlouběji.
Získej i příběhy a obsah, které jinde neuvidíš.
Odebírat příspěvky